Setkání se Salesiány v Praze Kobylisích

11. 5. 2011 23:40
Rubrika: Akce | Štítky: Come and see

Nikdy jsem nepotkal chlápka, co zahraje Wish you were here, Let it by nebo Knocking on heavens door s takovým nasazením. Dokážete si představit člověka, který cítí, co hraje? Nikdy jsem neopékal sekanou na ohni a vídíte, jde to, a říkám vám, je to vynikající. Nikdy jsem nehrál fotbal na umělé trávě třetí generace, kde kráčíte jako po mechu. Takové vymoženosti jistě oceníte vždy, když spadnete. Slavný zdejší Eden je jen slabá náhražka. Nikdy jsem se nesetkal s lidmi, kteří tu pobývali a přece jsem s nimi našel společnou řeč, mohl se pomodlit, zasmát i rozchechtat a prožít tři dny naplněné vším tím odlišným od koloběhu všedního dne.


 

Cesta do Prahy-Kobylis byla únavná. Horko, páteční kolotoč a nefungující klimatizace v autobuse si vyžádala delší spánek, který ale nebyl vůbec na škodu. U brány střediska nás přivítal Jára a uvedl nás dovnitř. Následovala mše svatá-hostina pro duši a po ní večeře-

 

hostina pro tělo.  Po příjezdu k Salesiánům jsme složili státní maturity, seznámili se s heslem „Come and see“ a ubytovali se. Bylo asi pět skupinek, které při některých aktivitách spolu soupeřily, většinou však hrály různorodé hry a diskutovaly. A tak došlo třeba i na portrétování jednotlivých členů, seznámení nebo modlitbu. Portréty účastníků sklidily takový úspěch a pojetí některých bylo tak abstraktní, že jsme se shodli na propůjčení obrazů do pražské galerie. Po modlitbě jsme si ani lepší zakončení dne nemohli přát a vídíte, bylo to ještě lepší. Ve Vrtuli jsme totiž zhlédli posledních napínavých dvacet vteřin z hokejového zápasu Česko-Slovensko, který jsme pak oslavili zvučnými hlasy, pískáním a jinými projevy radosti.

 

 

 

 

 

 

 

 

V sobotu se rozběhl program na různých workshopech, které prezentovaly salesiánské dobrovolníky, nakladatelství Portál, modlitbu, metalovou hudbu a velice oblíbenou brigádičku ve zdejším areálu (oblíbená rozuměj opravdu oblíbená, neboť bylo slíbeno ježdění s traktůrkem a tím pádem se s outsiderového workshopu stal workshop nejžádanější). Odpolední sportovní aktivity si každý vybral podle svých představ. Vedle tradiční jistoty- fotbálku nechyběla ani horolezecká stěna, volejbal nebo kalčo. Vrcholem dne byla velká hra po Praze. Pomocí zašifrovaných zpráv jsme se dostali na místa spjatá se sv. Janem Nepomuckým. Hra měla i detektivní podtext, neboť sledování vlastních členů skupinky jdoucích přes Karlův most byl úkol vyžadující mít oči na stopkách. Napínavé bylo i volání záchranky pro pána, který zkolaboval. Záchranáři prý měli málo času a tak přijeli až po půl hodině.

Hra nás zavedla do kostela sv. Kříže, kde bylo její zakončení. Při společné mši jsme poděkovali za tuto akci a zároveň poprosili za duchovní povolání. Potrubní doprava nás potom zavezla k Salošům. To už byl večer, na dvoře plápolal ohýnek, jedlo se, zpívalo, hrálo a vůbec všemožně paběrkovalo. V deset hodin jsme se sešli v kostele. Po modlitbě a krátkém rozjímání jsme mohli pokračovat v zábavě, zajít si ke zpovědi nebo zůstat v kostele a chvíli tam meditovat.

Další den vysvitlo slunce a byla snídaně a po ní mše doprovázená Ládisovou kouzelnou

kytarou, scholou a všemi přítomnými, kterých se sešlo velice mnoho, až jsme se divili, kolik vlastně katolíků tady je. Zakončení celého setkání se odehrálo v divadle. Tam nás navštívil i Tomáš se svou rodinou a také Anička. Ti nám podali svědectví o své cestě k Bohu, které nás jistě povzbudilo a naplnilo. Velice nás potěšily čepice s logem Salesiánů, záložky a šitíčko, jako upomínky na setkání 2011. Nejcenější věcí však bylo požehnání udělené všem přítomným, noví kamarádi a hlavně nové impulzy v duchovním životě každého z nás. Děkuji všem přítomným, bylo to skvělé.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka