Všechny farářovy (romské) děti

29. 3. 2014 0:00
Rubrika: Film | Štítky: vsechny moje deti , dokument , film , kněz

Nebát se žít víru opravdově. Jít až na periferie. Dělit se s chudými, pomáhat jim, být s nimi. Hlásat evangelium i v nejzapomenutějších koncích společnosti. Být milosrdný a laskavý. Takové prožívání víry nám hlásá i ukazuje papež František. A nejen on – našla jsem kněze, který toto vše ztělesňuje svým životem.


Dokument Všechny moje děti nás přivádí do farnosti otce Mariána Kufffy ve slovenských Žakovcích, v jehož blízkosti leží jedna taková „františkovská perfierie“ – romská osada. Život místních Romů není zrovna růžový: v osadě chybí kanalizace, voda z kohoutku a někdy i doslova střecha nad hlavou. Romové nemohou sehnat práci, žijí v uzavřené komunitě a potýkají se s nejedním sociálním problémem.

Pomáhat prací

A jak konkrétně se o své farní „děti“ stará otec Kuffa? Jak jen může. Pravidelně chodí do osady, naslouchá místním Romům a materiálně i duchovně je podporuje. Když se mu například se svým problémem svěří rodina s malými dětmi, která nemá pořádnou střechu, otec Kuffa sežene pár plechů, odveze je do osady a zmobilizuje místní muže, aby střechu pomohli spravit.

Systém materiální pomoci je většinou takto jednoduchý: někdo v okolí chce zbourat dům. Otec Kuffa „naverbuje“ Romy či bývalé kriminálníky a jedou s ním srovnat dům se zemí. Materiál potom použijí na stavbu nebo vylepšení „domů“ (či spíše chatrčí) v osadě. Do všeho zapojuje „své“ společností vyloučené „děti“ – od bourání, nošení a převážení, až po samotné stavění.

Otec Kuffa (druhý zprava) spolu s Romy bourá střechu starého domu. Materiál poté použijí v romské osadě.

Milovat bez ohledu na zásluhy

Na dokumentu je nejzajímavější, že není sociologickou sondou do života slovenských Romů. Neřeší, jak se do této bídné situace dostali. Film nezobrazuje Romy jako bezmocné chudáky rasismu, ale ani nezlehčuje jejich situaci. Zkrátka nám „jen“ umožňuje podívat se na periferie, kam bychom za normálních okolností nezavítali.

Ani otec Kuffa nevidí situaci „svých dětí“ černobíle a přistupuje ke všem nejen se soucitem, ale i s jistou dávkou morálního napomínání. Myslím, že „kázání“ se vždy lépe naslouchá od člověka, který se o nás zajímá, zná naše problémy a pracuje spolu s námi v montérkách. Materiální pomoc tedy otci Kuffovi slouží i jako ukázka života víry. Jeho mottem je všeříkající: „Milujte lidi podle jejich potřeb, ne podle jejich zásluh“.

Radovat se radujícími, plakat s plačícími

Všechny moje děti nám přibližují život otce Kuffy i Romů s jeho světlými i těžkými stránkami. Můžeme tak spolu s pěti romskými rodinami prožívat těžkou nemoc manželky, smrt dítěte, strach ze zimy i radost z nově opravného kola či nacvičování taneční scénky.

V nejednu chvíli vybuchlo osazenstvo kina smíchem. Většinou to způsobila upřímnost otce Kuffy, který bere mnoho situací s nadhledem. „Teď jim vezu čtyři postele. Problém je, že jsem zapomněl, komu jsem je slíbil,“ vysvětluje otec Kuffa řídící auto. „A když se jich zeptám, kdo je chtěl, přihlásí se všichni,“ dodává s úsměvem.

Trailer k filmu Všechny moje děti

Dokument však pro mě nebyl pouze sondou do života Romů či otce Kuffy, ale i připomínkou jedné důležité věci – bída a „společenské periferie“ nemusí být tak daleko, jak si myslíme. Často neváháme pomoci dětem v Africe nebo postiženým vlnou tsunami. Jak je to však se soucitem či dokonce pomocí Romům? V takových případech nás možná rychle napadne, že „si za svou situaci mohou sami“ či jiné „pádné argumenty“. Ať je to jak chce, právě do podobných periferií nás vysílá papež František, abychom zde přinášeli bezpodmínečnou lásku evangelia.

Více informací o dokumentu Všechny moje děti: http://vsetkymojedeti.eu/?lng=cs

 

Zobrazeno 3198×

Komentáře

Jarča

Zajímavý film vypovídající o službě jednoho neobyčejného kněze...činy znamenají víc než slova :-)

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka