Od aprílu do máje

V tomto článku nakousneme rozmanité dění, které jsem na sobě mohla pocítit během dubnových a květnových dní, ale i vše, co tomu předcházelo. To, že toho bylo požehnaně, se můžete dočíst níže, a tak se i těšit na další příspěvky.

Začalo to nevině už v lednu, kdy jsem měla výčitky svědomí, že jsem nenapsala článek z prosincového koncertu Vlastimila Rédla, jenže ten byl tak specifický, že se nedal slovy vyjádřit. Naštěstí to vykompenzovala návštěva hradu Zbiroh s výstavou Leonarda, jejž mi word stále přepisuje na leoparda, o němž se můžete dočíst zde. Poté následovaly ještě větší výčitky z toho, že zase nevznikl článek z lednového představení Jihočeského divadla, a to přímo krásné Mam’zel Nitouche, aneb slečny svatouška … Čas plynul, pracovní povinnosti narůstaly, a tak i mé klávesnici ušel mini koncert Swing Tria Avalon v Modrých dveřích, nebo i relativně oddechová četba Podzemní hudby od Williama Wordsworthe a Poslední den odsouzence od Viktora Huga. Únor a březen se nesl v dramatickém duchu nejen tím, že jsme se připravovali na Diecézní setkání mládeže v Českých Budějovicích, kde by chtěl žít každý, ale i proto, že má duše prahla po načerpání nových zkušeností a hlavně si chtěla zablbnout. (Divadlo fórum a Improvizace).

Prvního dubna si ze mě chtěl kolega Honza vystřelit, jenže jsem ho prokoukla, a tak jsem mu trošku zkazila radost, ale už mi to odpustil. Během dubna se mi párkrát poštěstilo oprášit mé sklony k budějické gastro-turistice, a tak jsem zas mohla navštívit Masné krámy, Indickou restauraci, zjistit, že mou oblíbenou Řeckou restauraci zrušili a místo ní se skví restaurace U Kateřiny, nebo zjistit, že Španělská restaurace má v neděli zavřeno, i když sluneční deštníky mají venku pěkně na řetěz uvázané. Ovšem největší gastro hitovkou jsou Modré dveře, které se nebojí podporovat církevní aktivity, jestli to není tím, že sídlí v Biskupské ulici.

O co se jedná?

Podpoříte-li minimálně pětistovkou rekonstrukci kostela při Biskupském gymnáziu v Českých Budějovicích, dostanete kávu zdarma. Nevím, jestli se to vyplatí, ale když už budete chtít přispět, tak to minimálně potěší.

A tak čas plynul, žaludek se plnil, až se naprosto přecpal na jedné krásné brněnské svatbě mých milých přátel, o které již také někdo psal zde. Vrátím-li se ale o kousek zpět, nemohu opomenout divadelní představení Muž sedmi sester, které režíroval můj oblíbený režisér Martin Glaser, kde exceloval herec Ondřej Veselý, který hrává v seriálu Vyprávěj. Představení bylo sice na hranici humoru, ale vypovídalo mnohé o dnešní době a také závěr byl docela překvapivý. Po vydařené svatbě jsem musela trošku relaxovat, přeci jen po takové odpovědnosti musí přijít odpočinek, jak jinak než návštěvou domoviny. Díky tomu jsem zavítala do mého rodného Východočeského divadla v Pardubicích, a to rovnou na dvě představení, ale nebojte, každé v jiný den. Na malé scéně mě svým originálním ztvárněním uchvátily Bláznovy zápisky od Gogola se skvělým hlavním představitelem Martinem Mejzlíkem, ale i úžasným hudebním doprovodem obou psů … S cizí dámou v cizím pokoji jsem se ocitla o den později. Toto představení na motivy starých filmů mě nejen probralo z každodenní ospalosti a pobavilo svou svěžestí kulis, ale i hezkým humorem třicátých let.

zdroj: www.vcd.cz

V Pardubicích jsem také stačila postřehnout, že už brzy se otevře nově zrekonstruovaný bazén se všemi vymoženostmi doby, za které si asi návštěvník pěkně zaplatí. Jelikož vím, jaké to je, když člověk kyne při jemně sedavé práci, pořídila jsem si permanentku do bazénu v Českých Budějovicích. To, že sport je také kultura, se už brzy dozvíte. Nejžhavější novinkou ovšem je moje předvčerejší návštěva kina a včerejší předčasná oslava křestních narozenin, které jsem mohla prožít při mši svaté u sester Salesiánek v Karlíně. Díky tomu mám na vše argument, že je mi teprve šest let!

Titul Vrtěti ženou je naprosto otřesný překlad a člověk si pod názvem může představit cokoliv jiného, než to ve skutečnosti je. Ovšem tento filmový počin mě velmi potěšil nejen proto, že je humorný, historický, podle skutečnosti, ale že je v něm kousek romantiky pro ženy a kousek kutilství pro muže. Následující den jsem si nemohla odpustit, možná to jen okecávám, si nezakoupit nějakou tu knihu v síti knihkupectví Kanzelsberger. Po mých jazykových úchylkách jsem upustila od zakoupení knihy Jeeves, aneb anglický Saturnin s cd (neberte to!), na kterou si ovšem jednou zuby nabrousím, nebo obrázkového arabsko-českého slovníku, případně učebnice novořečtiny. Za to jsem neodolala knihám V srdci Kaddáfího Libye od Patricka Haimzadeha a Krajan Gustav Mahler od Zdeňka Mahlera. Nesmím také zapomenout na hudební stránku mé duše. Po všech možných stylech a rozmanitosti, která se mi líbí, jsem při návštěvě mého vikariátu v Sušici neodolala CD s názvem Světoznámé chorály od Regency Voices, které obsahuje známé i méně známé hudební tituly. O to lepší je, že koupí tohoto CD jsem přispěla na opravu chrámu sv. Markéty v Kašperských Horách. Co by člověk neudělal pro svou skoro rodnou diecézi!

Tímto svatosvatě slibuji, že se na těchto stránkách v brzké době máte opravdu na co těšit!