V Africe existuje takový začarovaný koloběh, říká salesián Jaroslav Vracovský

11. 5. 2011 23:58
Rubrika: Akce

Místo peněz posílají do zemí třetího světa dobrovolníky. Ředitel křesťanské Salesiánské asociace Dona Boska a koordinátor práce dobrovolníků pomáhajících se vzděláním v chudých zemích Jaroslav Vracovský SDB odpovídá proč.


 

V tomto roce vysíláte do Afriky, Indie a Bulharska čtrnáct dobrovolníků, co přesně budou na místě dělat?

 

My posíláme kvalifikované lidi do salesiánských center, kde se zapojují do výchovy dětí a mládeže. V Africe například existuje takový začarovaný koloběh. Ti lidi tam nemají vzdělání, čili bez vzdělání jsou nezaměstaní, samozřejmě nemají peníze, když
nemají peníze propadnou kriminalitě a drogám. My jim proto
nabízíme vzdělání, aby skrze něj mohli najít práci a skrze práci
jsou schopni uživit rodinu.


My posíláme ty salesiánské dobrovolníky na vzdělávání. Dobrým příkladem je Lubumbaši v Kongu. To je síť domů, kde ten první z nich je pro děti z ulice. Ony tam mohou přijít, můžou si uvařit, můžou tam přespat. Ti lidi musí udělat to rozhodnutí, že nechtějí žít na ulici, že se chtějí učit. Pokud to udělají, můžou přestoupit do dalšího domu, kde už bývají většinou naši dobrovolníci. To už je dům, kde se učí nějak systematicky. Potom můžou přejít na učiliště (farma, stavební učiliště). A ty děti, které začínaly na ulici, se pak můžou vrátit domů třeba jako živitelé rodiny.

 

Společně s projektem spouštíte i akci adopce na blízko, jak tento počin vypadá?


Motem tohoto projektu je: „Pomocí blízkým pomáhejme daleko“. Spustili jsme veřejnou sbírku. Přes tu veřejnou sbírku je možné přispívat formou DMS a ty letošní DMSky chceme investovat do víz a do očkování pro dobrovolníky.

 

Dostali jste na tuto neziskovou práci dotace od ministerstva?


Ano, ale je to jen takové symbolické, vzhledem k těm nákladům, které jsou s tím spojené.

 

Jaké jsou náklady na jednoho dobrovolníka?


Reálně to obnáší jednoroční pobyt toho dobrovolníka v cizí zemi. Jídlo, ubytování, k tomu samozřejmě musí být nějáká příprava. Pak je důležitá letenka, pojištění, víza, očkování. My když to posčítáme, tak to může být i několik desítek až stovek tisíc. Většinou funguje to, že místní komunita platí byt a stravu, ale ne úplně vše. Mladý člověk většinou shání obtížně tak veliký obnos. On osloví své kamarády, rodinu, kteří mu většinou přispívají.

 

Mohou se do projektu přihlásit i nevěřící nebo máte nějáká omezení?

 

Jezdí většinou věřící, ale není to bezpodmínečně nutné, protože i řada dobrovolníků byla nepokřtěných, a my s nimi máme velice dobré zkušenosti. Podmínkou samozřejmě je, že ten dobrovolník musí uznávat salesiánský výchovný styl, musí uznávat hodnoty víry a křesťanství a musí táhnout za jeden provaz do té míry do jaké je schopen. Musí respektovat, že existuje nějáký duchovní rozměr člověka, a že je pro ty lidi důležitý.

 

Ve většině zemí světa je přirozené, že lidi něčemu věří. Pro ně je nepředstavitelné být ateistou, protože to pro ně znamená být bezbarvý. To si nedokážou ani představit, protože ateistu považují za nevypočitatelně nebezpěčného. Takže ti lidi musí mít nějáký žebříček hodnot.

 

Jaký je rozdíl mezi posláním peněz a vysláním dobrovolníků,  které propagujete vy?

 

Ten člověk se zříká kusu svého života. Podporuje tím nejen celou naši komunitu, ale také sám sebe. On získává ohromnou životní zkušenost, dostane tam jiný pohled na svět a pak se vrátí a bude znát mnohem víc. Bude znát tvrdý život, kde se bojuje každý den o přežití.

 

Je to také samozřejmě efektivní. Kdyby jel člověk sám a něco začal dělat, tak nemá šanci. Když ale jede někam, kde už je nějáká místní komunita Salesiánů, nějáká stabilita díla, tak už to má význam. Ten salesiánský program je nastaven tak, že se vždy minimálně s třemi dobrovolníky počítá. Oni tam pomůžou s výchovou, někdo i učí na univerzitě, je mistrem v dílnách, nebo zastupuje tatínka a maminku dětem z ulice.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka