Rozverný zážitek

9. 12. 2010 15:56
Rubrika: Hudba

25.11.2010 se uskutečnil koncert známého klarinetisty Karla Dohnala ve filharmonii v Českých Budějovicích. Ač je místní filharmonie bývalý kostel přestavěný během komunisu právě pro účely hudební, akustika v ní není nejlepší díky dřevěnému obložení stěn a stropu. Tento čtvrtek to ovšem ničemu nevadilo.


Sedím v třetí řadě. Vedle mě Kristýnka, velká obdivovatelka Karla Dohnala. Studentské vstupné za osmdesát mě nenechalo chladnou, tudíž jsem si ani toto vystoupení nemohla nechat ujít. Hudebníci se posazují na svá místa, ladí, pánové ve fracích, dámy v reprezentativních róbách, či v něčem, za co by se nemusely stydět. Okem sleduji violoncellistu, tento nástroj mě opravdu fascinuje. Violoncellista už méně. Přichází dirigent, mladý, je mu jen jedenatřicet let. Bohužel bez fraku. Kristýnka je zklamána. To už se ovšem nechávám unášet známými i méně známými klasickými melodiemi. Po dvou partech, mezi nimiž se netleská, přichází již očekávaný Karel Dohnal.

Karel Dohnal je známý český klarinetista. Více o něm se můžete dovědět na těchto stránkách.

Ze začátku to byla melodie štěbetavá a Karel Dohnal se prostě stále usmíval! To byla nádherná atmosféra. Vidět hudebníka, kterého ta hudba prostě baví a usmívá se. Jsou tací, kteří se berou moc vážně a také se tak tváří, ale pan Dohnal s naprostou galantností a absolutní kapacitou plic obsáhl celý sál. Ty krásné nuance!!! Chvíli tichá, chvíli hlasitá hra. Popsala bych to jako štěbetání a klevetání. Klarinet je prostě ukecaný nástroj!

Mé oči klouzaly po celém sále. Bicí také krásně podkreslovaly a hlavně housličky a flétny. Byla to paráda. Uprostřed koncertu nastala těžší a modernější chvilka. Někdo tu modernu moc nemusí. Né, že bych byla její fanda, ale ráda se nad věcmi zamýšlím, tak i nad celkovým zážitkem.

Aplaus byl veliký. Pan Dohnal proto nabídl malý příspěvek, ve kterém se potvrdil maďarský původ jeho autora. Vtíravá rychlá houpavá melodie a u níž jsem si zase poklepávala nožkou a vrtěla se na židličce. Interpretace kousku od Bély Kovasce a jeho Sholem Alekhem byla příjemná tečka. Klarinet mě nezklamal. Škoda, že je pro něj jako pro sólový nástroj tak málo skladeb. Nejvíce se mi osobně líbí v židovské rapsodii.

Byl to pěkný zážitek!

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka