Příběh lásky a války ve strhujícím klasickém zpracování - Aida

29. 6. 2010 21:23
Rubrika: Divadlo | Štítky: z jedné vlny

Říká se, že okamžik, kdy muž pozve svou milou do divadla na operu, je znamením, že to s ní myslí opravdu vážně. Klasickým dílem, které se svým námětem i zpracováním může zařadit mezi opery vhodné pro takovou příležitost, je bezesporu i Aida v provedení operního souboru brněnského Národního divadla.


Průmyslová revoluce chrlí parníky, význam mezinárodního obchodu narůstá, podmínky jsou příznivé, a tak přichází doba na mimořádné dílo: stavbu Suezského průplavu. Mimořádná stavba musí být ovšem také výjimečným způsobem slavnostně otevřena, a tak je Giuseppe Verdi, ve své době již známý italský autor vynikajících a dodnes hraných oper (Nabucco, Rigoletto, La traviata či Don Carlos), požádán, aby pro tuto příležitost složil slavnostní operu. K jeho dílu sloužila předloha francouzského egyptologa A. Mariettiho, která zpracovává téma konfliktu svědomí mezi láskou k ženě a vlasti, konfliktu mezi prostou touhou po štěstí a nemilosrdnými zákony státu. Přestože Verdi složit operu k termínu otevření průplavu nestihl a slavnostní premiéra se konala až v roce 1871 v Káhiře, stalo se toto dílo nejen egyptskou národní operou, ale i vyvrcholením Verdiho operní tvorby a jedním z vrcholných děl světové opery vůbec.

Název opery Aida je zároveň jménem hlavní hrdinky, egyptské otrokyně Aidy, jejíž soprán si získá srdce i diváka v poslední řadě druhého pořadí brněnského Janáčkova divadla. Sokyní v lásce jí je faraonova dcera Amneris, která se nezdráhá popouzet svého otce proti přísnému zákroku vůči Etiopanům, které vede král Amonasro. Rozhodující roli v zápletce však hraje zejména Radames, egyptský vojevůdce vyslaný faraonem proti Etiopanům, o jehož srdce usiluje nejen Aida, ale i prohnaná Amneris. Dramatické téma posazené do prostředí Egypta, je odpovídající výzvou pro Giuseppe Verdiho, který dostojí své pověsti, aby v divákovi probudil nejen očekávání šťastného konce láskyplného příběhu. Zvláště v období rebelující Itálie, usilující o samostatné království, musel totiž budit velké vášně také spravedlivý boj Etiopanů o zachování své národní svébytnosti, mistrně zpracovaný italským operním velikánem, který ne náhodou byl nazýván maestro della rivoluzione.

Na scéně se tak s mohutným sborem pějícím oslavné i válečné písně střídají sólová vystoupení vnitřně rozpolcené Aidy, jejíž milý vede vojsko proti její vlastní zemi, vítězného vojevůdce Radama, který si zasloužil ruku Amneris navzdory tomu, že miluje otrokyni Aidu, etiopského král Amonasra, jehož neústupný basový hlas donutí Aidu, aby vyzvěděla na Radamesovi válečné tajemství, a tak mu zapříčinila odsouzení a smrt, a zákeřné Amneris, která skončí jako smutný vítěz nad hrobkou, v níž ve vzájemném objetí umírají Radames a Aida, jejichž láska všechno přečkává, byť jejich příběh navzdory divákovu očekávání zrovna nejšťastněji nekončí.

Obzvláště triumfální pochod v podání operního sboru je mistrovským dílem, a jestliže rozněcoval ve své době vlastenecké nadšení odbojného italského národa, tak i dnes probouzí v divácích opery tento strhující zpěv početného sboru Národního divadla vzrušující emoce a nevídaným způsobem jej vtahuje do děje. Giuseppe Verdi, přezdívaný též papá dei cori tímto pochodem i celým dílem zařídil dlouhotrvající potlesk nejen brněnské operní scéně, ale snad každému souboru, který Aidu zařazuje do svého repertoáru. V Brně tak učinili v roce 2003 a od té doby patřila Aida mezi nejoblíbenější kousky publika a není divu, že se v roce 2010 dočkala obnovené premiéry v tomtéž zpracování. Čtyři dramatická dějství, odehrávající se ve starém Egyptě v Memfidě a v Thébách, tak nepřestanou oslovovat další zástupy publika, které vždy spolehlivě zaplní Janáčkovo divadlo do posledního místa. Takže pokud máte, pánové, nějakou potenciální slečnu, neváhejte si pořídit lístek do brněnského Národního divadla s dostatečně velkým předstihem.

 

 

 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka