Kača na špagátě uvádí ...

Kača na špagátě uvádí…

Kača na špagátě je název ochotnického divadelního souboru, který už několik let působí v obci Nové Bránice nedaleko Ivančic. Ochotnické divadlo v Nových Bránicích má dlouhou tradici, první divadelní kusy se zde hrály již v roce 1919. Představení byla tehdy provozována pod hlavičkou Sboru dobrovolných hasičů. Mezi oblíbené divadelní hry patřily: Paličova dcera, Kříž u potoka, Naši furianti. V posledních deseti letech můžeme jmenovat mimo jiné Lékařem proti své vůli, Poslední muž, Třetí zvonění, Slaměný klobouk, Nezbednosti lišky Bystroušky a v neposlední řadě také Postel pro anděla od Jaroslava Koloděje, kterou měli diváci možnost vidět již potřetí v bránické Sokolovně tuto sobotu.

Ochotnické divadlo procházelo různými spolky. V roce 1919 byla založena Ochotnicko – čtenářská jednota TYL, předsedou byl Jan Sládek. Po založení Sokola přestoupilo divadlo do spolku Dramatický odbor sokola TYL. Prvním představením odehraným  v obci byla dne 5. října 1919 Paličova dcera.

Jaroslav Koloděj – narodil se 1939 v Českém Meziříčí u Rychnova nad Kněžnou. Je český řezbář loutek a amatérský dramatik. Jeho nejznámější komedie je Dědeček aneb Musíme tam všichni ( hrála se již na více jak dvaceti ochotnických scénách ). Pohádku Jak čert vyletěl z kůže hrají na profesionální scéně Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Poslední hra Jaroslava Koloděje    Postel pro anděla měla premiéru o Vánocích 26. prosince 2007 ve Slané u Semil.

Postel pro anděla

Autor Jaroslav Koloděj

V prvním dějství se ocitáme v myslivně, kam přichází opilý myslivec. Mylně si myslí, že na něj v kuchyni čeká manželka v noční košili. Když rozsvítí světlo, k jeho úžasu zjistí, že u něj v kuchyni sedí anděl, jeho anděl strážný. Během vtipného dialogu se dozvídáme, že ho myslivec trefil do křídla, když se snažil strefit kamarádův klobouk. A proto musí zůstat anděl u něj v domácnosti, dokud se neuzdraví. Jejich rozmluvou je vzbuzena myslivcova manželka, která anděla sice nevidí ani neslyší, ale slyší v kuchyni mluvit svého opilého manžela. Posílá spát manžela na kanape a sama se vrací do ložnice. Myslivec zatím přemýšlí, kam anděla s křídli uloží. Napadne ho kurník, ale anděl odmítá, že nebude spát na bidýlku a navíc s černými slepicemi. Myslivec ho označí za rasistu a pošle ho spát nahoru. Anděl se za chvilku vrací a hlásí, že myslivcova jediná dcera Diana má u sebe v pokoji pánskou návštěvu a tam tedy že on spát nebude. Myslivec popadne pušku a chce všechny postřílet. Poslední náboj však vystřelil na anděla. Nakonec se s dceřiným nastávajícím – Vítkem Pytlákem – seznamují a zvou jeho rodiče na nedělní oběd. Ráno odchází myslivec pro pivo a do jejich myslivny přichází zvědavá sousedka, aby se dozvěděla, co se u nich v noci dělo, že svítili tak dlouho. Nakonec v domě zůstává jen Diana s Vítkem a jejich pusinkováním končí první dějství.

Druhé dějství se odehrává na paloučku v lese. Myslivec se jde poradit k veterináři, jak by se dal vyléčit postřelený holub, vlastně slepice, nebo labuť? Veterinář mu v každém případě poradí, že na to zná jen jedno řešení – podříznout. Anděl přiletí a volá myslivce domů, aby zabránil Dianě a Vítkovi v dalších nepravostech. Myslivec ho neposlouchá a dál popíjí pivo. Anděl ho varuje, že pokud bude dál popíjet to studené pivo, bude z něj mít průjem. Jak anděl předvídal, tak se také stalo. Myslivec běží na kadibudku, kde mu bohužel do díry spadne jak mobil, tak i peněženka. Ze scény odchází anděl i veterinář, naopak přichází farář, který chválí myslivce, jehož slyšel mluvit ve vznešených slovech. Společně si otevřou pivo a rozmlouvají o životě. Najednou na scéně zahřmí a myslivec se rozhodne, že se vrátí domů.

Třetí dějství probíhá opět v hájence, kde sedí smutný anděl u stolu, za scénou je slyšet vrzání postele a vzdychání Diany. Anděl přemýšlí, jak toto jejich hřešení přerušit, nakonec bouchne do stolu a přeje si, aby pod nimi rupla postel. Stane se tak a do kuchyně vbíhá Diana s Vítkem, kteří hledají hřebíky    a kladivo. Nakonec je odcházejí hledat do dílny. Přichází myslivec, anděl mu žaluje na Dianu a Vítka, myslivec tedy za nimi odbíhá do dílny. Najednou se ozve andělský chorál a do dílny přilétá další anděl. Má speciální poselství – Dianka čeká miminko. Tuto radostnou zvěst řeknou i myslivcovi, který se vrátil z dílny, nachytal tam opět Dianu s Vítkem. Na scénu se vrací myslivcova manželka, která byla u sousedky na kafe. Nakonec přibíhají i Diana s Vítkem a rodina může konečně v klidu začít plánovat svatbu.

Tato divadelní hra končila podle mého názoru poněkud do ztracena. Výborné dialogy, které se objevovaly v prvním a druhém dějství bohužel ve třetím už nebyly. Výjimkou nebyly ani časté přebrepty, které ovšem divadlu přidávaly na lidskosti a občas byly i vtipnější než předepsané repliky   ( mají dokonce biskupa černochem !:-) ). Během celého divadelního kusu se popíjel nějaký alkohol, marně si hlavu lámu, jestli šlo o kamufláž. V prvním dějství rum a Becher, v druhém pivo. Herci to měli s tím alkoholem náročné. Farář, který si ve druhém dějství otevřel pivo v rámci role, se z něj snažil napít. Pivo ovšem tak pěnilo, že se farář začal dusit a svou repliku už nedoříkal. Naštěstí se to stalo ke konci druhého dějství a hře to nebylo na škodu, spíše to obecenstvo pobavilo. Hra byla psaná pro sedm postav. V rolích se výborně předvedli místní ochotníci. Sál byl plný místních lidí i lidí z dalekého okolí. Dlouhý potlesk, který následoval po konci představení si všichni protagonisté opravdu zasloužili.