Před týdnem jsme se v rámci týmového vyžití na DCŽM Ktiš rozhodli shlédnout nějaký film. Jelikož se teď všude a nejen v církvi zejména s mládeží intenzivně probírá téma vztahů, došlo konečně i na dlouho skloňovaný film, jakožto varianta večerního programu, Casomai.
Italský název napovídá, že film byl v italštině s titulky. Tento relativně čerstvý film, který byl natočen roku 2002, začíná tím, jak mladý pár okolo třicítky navštíví rodnou ves jednoho z partnerů a nostalgicky by chtěl svatbu v kostele. Osloví proto kněze, jestli by to bylo možné. Pohledný kněz ve středním věku se jich ptá, jak jsou na tom s vírou a je (možná ani není) překvapen, že na tom v podstatě nejsou nijak. Dozví se jen, že rodiče jsou věřící, ale oni, Stefania a Tommaso, s jejich životním stylem ..., že to se moc nehodí. Každopádně je to mile vypadající pár. Kněz jim položí ještě pár otázek a nemá tedy nic proti tomu je oddat. Jen se jich ještě ptá, proč tedy chějí svatbu v kostele a nespokojí se třeba s nějakým salónkem, či jak to chodí. Oni, že by chtěli něco extra a pěkného.
Nastává den D, mladý pár pozve všechny své známé, celou rodinu a začíná obřad. Kněz nemá žádný problém s oddáním, jen když chtěli tedy něco extra, tak se jim v tom nebojí vyhovět ...
Začíná kolotoč situací a životních otázek a příběh tak reálný, že by člověka nenapadlo, že i závěr může překvapit.
...
V hlavních rolích se představili Stefania Rocca a Fabio Volo. Film se odehrává v Miláně a vypráví příběh standartního milánského páru. Alesandro Altari, římský režisér, v tomto filmu skvěle vykreslil tzv. Milánskou filosofii. Myslím si, že každý po shlédnutí filmu pochopí, v čem tato filosofie spočívá, nebo jak se profiluje. V tomto příběhu se přenesete přes sladké prožívání zamilovanosti i tvrdé reality doby, kterou se člověk nechává strhnout zejména díky známým a rodině, kteří přeci všechno vědí lépe a umí skvěle poradit. Od začátku si myslíme, že naprosto víme, jak příběh hlavních hrdinů, Stefanie a Tommasa, dopadne. Ale bude tomu opravdu tak, jak se nám zprvu zdá?
na to sme sa dívali v náboženství...paráda =)
fakt stojí za to!
Tak mě zatím uchvátila ta písnička:-)
I já jsem ho viděla, asi před rokem, a můžu jenom doporučit. A to nejen kvůli těm šatům, které si nevěsta vybrala;) Ne, hlavně kvůli příběhu, skvělý režii, poselství...
Když jsem ho viděl před léty na filmovém festivale, který pořádá Vatikán, byyl jsem naprosto uchvácen. Od té doby jsem ho shlédnul s různými skupinami mladých snad třicetkrát. Doporučuji.
vynikající zachycení současné italské společnosti a čím mladí lidé žijí ... film plný metafory i "standartních" situací, které díky zajímavým konfrontacím mohou lépe vyniknout ve své živočišnosti a drsnosti tolik vzdálené vznešeným ideálům
Viděl jsem ho před pár lety a zaujal k němu kritický postoj. Ne ani tak k hodnotám které hájí ale k formě, která mi není moc vlastní.<br />
Chci se na něj ale podívat znova.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.